4. den (2.4.2019)
Alexandrie
Po snídani odjezd do Alexandrie, města založeného v roce 331 př. n. l. Alexandrem Velikým.
Navštívili jsme zde pevnost Citadel Qaitbay, která se nachází na východě ostrova Pharos, byla postavena v roce 1480 na místě slavného majáku, který patřil mezi Sedm starověkých divů světa. Maják byl 110 m vysoký a na jeho vrcholku se nepřetržitě udržoval oheň viditelný i ze vzdálenosti 50 km. Po velkém zemětřesení ve 14. stol. byl zcela zničen.
Kromě ohromujícího výhledu, kde máme Alexandrii jako na dlani, zde bylo vybudováno námořnické muzeum.
Dalším navštíveným místem je Pompeiův sloup, žulový monument měřící 25 m s obvodem 9 m, který byl postaven císaři Diokleciánovi. Pokračujeme návštěvou Římského amfiteátru, který je egyptským unikátem. Toto půlkruhové divadlo má 13 řad a bylo schopno pojmout až 800 diváků a je ve velmi zachovalém stavu. Vzhledem k nedostatku času se díváme jen z autobusu.
Další unikátní památkou na programu jsou katakomby, které patří mezi největší známé římské pohřebiště v Egyptě. Jedná se o třípatrový komplex pohřebních komor a hrobů vytesaných do skály. Následuje návštěva slavného paláce Montazah s jedinečnými královskými botanickými zahradami.
Poslední zastávka je v Alexandrijské knihovně, nejslavnější a největší knihovně starověku, která se stala dominantou celé Alexanrdie. Původní knihovna byla založena v roce 283 př. n. l. a jako jediná byla otevřena vědcům a akademikům z celého světa.
Následuje návrat do Káhiry.
5. den (3.4.2019)
Giza
Po snídani začínáme prohlídkou Egyptského muzea, které uchovává více než 120 tisíc starověkých exponátů a egyptských artefaktů, je tak největší institucí svého druhu na světě. Základy této jedinečné kolekce položil francouzský archeolog Auguste Mariette v roce 1858, kterému se podařilo nashromáždit první sbírku egyptských artefaktů, nalezených během výzkumů v Edfu, Denaře, Luxoru či Karnaku. Svou vlastní budovu muzeum však získalo až v roce 1902, kde se nachází dodnes.
Další cesta vede do Gízy k nejznámějším a nejnavštěvovanějším pyramidám v Egyptě. Nejstarší a největší je Cheopsova (nebo také Chufuvova) pyramida, která je jedním ze sedmi divů světa. Poblíž jsou vidět tři malé pyramidy manželek. Uprostřed je umístěna Chefrenova (Rachefova) pyramida, která je zajímavá tím, že na její špičce zůstala část původního vápencového obložení. Nejmenší z pyramid je Mykerinova (Menkaureova), její zvláštností je, že byla obložena růžovou žulou, což byl v té době velmi drahý materiál a těžil se v okolí Asuánu.
Návštěvu Gízy končíme u dominantní sochy Sfingy, která byla vytesána z jednoho kusu kamene a působí jako strážce Gízy. Socha zobrazuje záhadné stvoření s tělem lva a lidskou tváří.
Poté jsme navštívili výrobnu papyru, kde jsme viděli jeho tradiční zpracování.
Večer přejezd na nádraží a odjezd lehátkovým vlakem do Luxoru.
6. den (4.4.2019)
Luxor
Den začíná v Luxoru, který byl ve středověku známý jako Théby, hlavní město Egypta v období Nové říše a slavné město boha Amon-Rea („krále bohů“). Město bylo starověkými Egypťany nazýváno Veset nebo také „Ta Ipet“, což znamená „Svatyně“. V pozdější době ho Řekové přejmenovali na Théby. Současný název Luxor pochází z arabského názvu al-Uksur (v překladu „Město paláců“).
Po příjezdu do Luxoru obědváme na lodi. V odpoledních hodinách následuje prohlídka východního břehu Nilu – chrámové komplexy v Karnaku a Luxoru.
7. den (5.4.2019)
Luxor – Údolí králů
Po snídani jedeme do Údolí králů, které v dobách starověkého Egypta sloužilo jako pohřebiště faraonů a mocných šlechticů.
Zastavujeme se u Memnonových kolosů. Uprostřed obdělávaných polí se tyčí dva obří kamenné kolosy, stojící nad západním břehem Nilu, proti Karnaku a Luxoru. Za jejich zády se rozkládá skalnaté úbočí, v němž byly po staletí budovány slavné skalní hrobky thébského pohřebiště. Kolosální dvojčata zpodobňují jednu a tutéž osobu – faraona Amenthotepa III., v ptolemaiovské době začali Řekové severní z obou kolosů považovat za podobu Memnona, velitele etiopského vojska.
Údolí králů je rovněž Araby nazýváno Bibán el-Mulúk – „Brány králů“, leží nedaleko Luxoru v hluboké severozápadně orientované rozsedlině ve vápencovém masivu Libyjského pohoří. Nachází se na západním břehu řeky Nil, v samotném srdci thébské nekropole.
Následuje prohlídka chrámu královny Hatšepsut, která se nechávala vyobrazovat jako muž a byla druhou doloženou královnou Egypta.
Následuje prohlídka dílny na výrobu alabastru.
Dále pokračujeme do Údolí královen. V dobách starověkého Egypta zde byly pohřbívány manželky faraonů, také sloužilo jako pohřebiště pro prince a princezny z královské krve.
Po obědě plavba lodí proti proudu Nilu, večeře a nocleh na lodi.
8. den (6.4.2019)
Edfu – Kom Ombo – Asuán
Osmý den začínáme v Edfu, kde navštěvujeme chrám zasvěcený Horovi z Behdetu (Edfu), staroegyptskému bohu nebes, slunce a světla, též nazývanému božský vládce Egypta. Stavba započala v roce 237 př.n.l. a byla dokončena v roce 57 př.n.l.
Tento gigantický chrám je složen z Prvního pylonu, Předního nádvoří, Hypostylových sálů, komnat za Druhým hypostylovým sálem (jinak také síň obětin) a Vnější chodby (Chrámového ochozu). Chrám je zdoben reliéfy a nástěnnými malbami.
Po obědě pokračuje plavba lodí do Kom Ombo, kde je prohlídka chrámu zasvěcenému dvěma bohům: Horovi se sokolí hlavou a krokodýlímu bohovi Sobekovi. Díky dvojímu zasvěcení je chrám často nazýván „dvojitým chrámem“.
Následuje přesun do Asuánu. Večeře a nocleh na lodi.
9. den (7.4.2019)
Abu Simbel – Asuán – Nubijská vesnice
Dopoledne návštěva skalních chrámů v Abu Simbel. Poněkud úmorná cesta pouští a vesnicemi kolem Nilu, stálo to ale za to.
Další na programu je romantická projížďka felukou – plachetnicí, ze které lze pozorovat nádherná panoramata Asuánu a návštěva Núbijské vesnice.
Večeře, nocleh na lodi.